Válka Roseových: Rozhovor s Anetou Krejčíkovou a Martinem Písaříkem
Vážení diváci,
přinášíme vám rozhovor s Anetou Krejčíkovou a Martinem Písaříkem, představiteli hlavních rolí v připravované černé komedii Válka Roseových, která bude mít premiéru v Divadle Na Fidlovačce 1. března 2024.
„Černá komedie je ideální žánr.“
Po několika sezónách spolu budete opět hrát ústřední partnerskou dvojici stejně jako v muzikálu Sugar. Čeho si jeden na druhém na jevišti nejvíce ceníte?
Aneta: Martin je jedinečný ve všem. Je to parťák, a to je v divadle nejdůležitější. Hledím na něj na jevišti i po letech neustále s obdivem, poněvadž se s velkou odvahou a grácií pouští na hranice trapnosti, což je u komediantů vlastně základ. Je skvělej. Moc se těším na zkoušení s ním, je to radost.
Martin: Aneta je herečka, která od první čtené zkoušky jede naplno. Není to typ, který by opatrně našlapoval a mapoval si terén. Prostě se vrhne na jeviště a je těžké s ní udržet krok. Jak diváci, tak my, kolegové, máme pozornost upřenou jen na ni. Je to dar a v téhle hře ho určitě uplatní znamenitě. Budu mít co dělat, abych jí stačil.
Zažili jste někdy vztah, který by připomínal válku?
Aneta: Myslím, že každý můj partnerský vztah v nějakém období zažil aspoň kratičkou válku, ale těch vztahů moc nebylo a všichni jsme to přežili bez větší újmy.
Martin: Nejsem „italský” typ, já spíš vždy vedl tichou válku, a to bylo peklo pro obě strany. Jinak jsem dost nekonfliktní a řekl bych, že je snadné se se mnou domluvit. Teď mám partnerku, u které bych si ani netroufl pustit se do hádky, protože by se otočila a odešla anebo bych skončil s monoklem na zemi.
Válka Roseových je černá komedie o tom, kam až může zajít nenávist, do které se přerodí velká láska. Jste v lásce spíš pomstychtiví nebo dokážete rychle odpouštět a jít dál?
Aneta: Jestli něco nejsem, tak pomstychtivá. Odpouštět dokážu a je to jedna z věcí, co mám na sobě ráda. Horší je to s tím odpustit sama sobě, v tom už takovej machr nejsem.
Martin: Myslím, že pokud se někdo mstí, nejde už o lásku. Láska je široký pojem a má spoustu podob, ovšem vždy má nějaké překážky, chyby, bolesti a jde jen o to, jak je člověk dokáže zpracovat, jak s nimi zvládne bojovat, případně si je přiznat. Je to pořád o dvou lidech, kteří si musí jeden druhého vážit a problémy řešit, ne od nich a od sebe utéct.
Jak se těšíte na zkoušení s režisérem Tomášem Svobodou?
Aneta: Těším a jsem vlastně hrozně zvědavá, s Tomášem jsem dělala jen Srnky, což byla autorská věc nazkoušená během tří týdnů, tohle je trochu něco jiného, ale těším se strašně moc.
Martin: S Tomášem jsem už zkoušel několikrát a baví mě ten klid, který z něj vyzařuje. Na jevišti bude ve hře dost nervů a napjatých situací, a tak je třeba hru poskládat trochu chladnokrevně, a právě na to společné hledání a hereckou matematiku se těším. Navíc má rád ironii a umí humor a ten má v tomto žánru své místo.
Máte rádi žánr černé komedie? Jako diváci, jako herci? Proč?
Aneta: Mám ráda humor na hraně i za hranou, takže černá komedie je pro mě ideální žánr.
Martin: Mám, protože je to asi nejlepší odraz našich životů. Jen vyhrocený, dovedený do absurdna. Je to obraz toho, co by se dělo, kdybychom ztratili nad sebou vládu a soudnost. A myslím, že právě to se v dnešní době často děje. Takže ideální žánr na jevištní prkna. Přijďte se na sebe podívat.
